Česká republika zejména prostřednictvím fondů EU věnovala obrovské množství prostředků na stavbu čistíren odpadních vod. Situace se sice místy výrazně zlepšila, ale výsledek celkově stále neodpovídá objemu vynaložených peněz. Malé obce a rozptýlená zástavba na dotace do čištění nedosáhly, a proto se nepodařilo systematicky vyčistit odpadní vodu v rámci toho kterého povodí. Potoky, řeky a rybníky jsou stále špinavé, byť zdroje znečištění se mohou lišit. Hlavními znečišťovateli zůstávají zemědělství a sídla.

Připravíme program podporující lokální čištění odpadních vod v malých obcích pod 2000 obyvatel, které nedosáhly na evropské dotace do čistíren odpadních vod. Programu budou moci využít nejen obce, ale i soukromé osoby a jiné subjekty. Nedává smysl stavět kilometry kanalizací, podporujeme decentralizaci čištění a využití moderních technologií. Chceme čistou vodu v potocích, ne špinavou v trubkách. Vyčištěná voda má sloužit dalšímu využití a zpět do krajiny se vracet pokud možno v místě užití.

Ve velkých sídlech budeme prosazovat zavedení třetího stupně čištění. Důležitým nástrojem bude důsledné zadržování a využívání srážkových vod. Tím se zabrání „vyplachování” kanalizace a nečištěných splašků do toků. Srážkovou vodu je potřeba mnohem více než dnes zachycovat a využívat. Tento požadavek nabývá na důležitosti s postupující klimatickou změnou, která znamená nerovnoměrné srážky v přívalech a následná dlouhá bezesrážková období. Budeme podporovat uzavřený systém hospodaření s vodou, tzv. malý cyklus oběhu vody.

Zadržení vody v ploše povodí je klíčové i ve volné krajině. Zemědělsky využívaná krajina významně ztratila schopnost jímat vodu. Voda téměř nedokáže zasakovat do podzemí a obohacovat vodní zdroje přes utuženou a dalšími degradačními procesy negativně ovlivněnou půdu. Stéká po povrchu a bere s sebou úrodnou ornici. Současně se tak zanáší vodní toky i nádrže. Cílem je zlepšení fyzikálního i biologického stavu půd (viz kapitola Ochrana a význam půd) včetně lepší struktury, zvýšení obsahu organické hmoty a oživení prostředí půdními organismy. Náprava se nedá udělat jednorázovým opatřením, žádá si komplexní řešení včetně vrácení společné rostlinné a živočišné produkce, omezení velikosti polí a pravidelné rotace výrazně větší množiny plodin a také výraznějšího posílení drobných krajinných prvků (viz kapitola Biodiverzita). Do zemědělství přichází obrovské množství veřejných financí, a přesto tyto peníze veřejnou službu příliš neplní. Zemědělcům je nechceme brát. Chceme za ně ale dostat zdravou kulturní krajinu, která je schopná zadržet a poskytovat potřebnou vodu.

MEMORANDUM O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TOP09 a Liberálně ekologické strany