"Půdu musíme chránit, ne drancovat. Planeta B neexistuje."

 

Podoba naší krajiny je výsledkem dlouhodobého vzájemného působení přírodních procesů a lidského hospodaření. Dnešní krajina České republiky se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy (asi polovina) a lesů (asi třetina). Přitom zastoupení orné půdy je u nás (větší část zemědělské půdy, celkem asi 30 % státu) vysoké i ve srovnání s průměrem evropské osmadvacítky. Česká republika patří v Evropě ke státům s nejvíce fragmentovanou krajinou, hůře je na tom pouze Lucembursko, Belgie a Nizozemsko a tento trend dále pokračuje. Vliv velké rozlohy vysoce intenzivní zemědělské krajiny, která je navíc silně fragmentovaná, na druhové bohatství je zásadní. Fragmentace působí negativně na společenstva rostlin a živočichů, protože rozděluje krajinu na izolované části, mezi nimiž je pohyb organismů ztížený nebo nemožný.

 

Zásadním současným problémem z pohledu biodiverzity v zemědělské krajině je intenzivní hospodaření na velkých blocích zemědělské půdy bez dostatečné tzv. zelené infrastruktury krajiny. Současně chybí pravidelné střídání výrazně většího počtu plodin, které by přispělo k omezení dominance některých z nich (řepka, kukuřice) a pomohlo bránit vzniku rezistencí s následnou nutností kombinovaného využití pesticidů. Negativní vlivy zemědělské činnosti působí nejen na ekosystémy zemědělské krajiny, ale i na přilehlé vodní a lesní ekosystémy.

 

Zejména v blízkosti větších sídel, ale stále více i mimo ně vidíme v naší krajině na první pohled mnohdy neregulované rozšiřování urbanizovaných území, označované často jako tzv. urban sprawl.

 

Důsledkem uvedených přetrvávajících trendů je zhoršování biologických funkcí v krajině a negativní ovlivnění složek životního prostředí. Mění se vzhled a ráz krajiny a v neposlední řadě dochází k omezení schopnosti krajiny vyrovnat se s předpokládanými dopady klimatických změn.

 

Pro zlepšení situace navrhneme opatření, která povedou ke zvyšování ekologické stability krajiny, tedy krajiny s mozaikou vzájemně propojených funkčních prvků a částí, k udržení a zvyšování její přírodní a estetické hodnoty, k udržitelnému využívání krajiny s omezením její fragmentace, k zachování biologické rozmanitosti a fungování biologických procesů a k minimalizaci negativního ovlivňování složek životního prostředí.

 

Téměř nedotčená stále zůstávají upravená koryta menších i velkých řek, kde dosud proběhly jen velmi opatrné a sporadické pokusy o jejich revitalizaci. Přitom v okolních státech, zejména v Německu, dochází již po dobu dvou dekád k výrazné nápravě minulých omylů. To je důležité zejména kvůli biodiverzitě a dopadům klimatické změny. Uvolníme proto legislativní i ostatní bariéry tak, aby mohly být v potřebné míře revitalizovány v minulosti zregulované vodní toky.

 

MEMORANDUM O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ TOP09 a Liberálně ekologické strany

 

"Půdu musíme chránit, ne drancovat. Planeta B neexistuje."

Celkem stránek: